Aktuality

26
Prosinec
2018

Souznění 2018 – Den 4: Ostrava & Frenštát pod Radhoštěm

Neděle 16. 12. 2018 – Frenštát pod Radhoštěm, Ostrava

O tom, že festival Souznění je důležitou součástí kulturně-společenského života nejen v Moravskoslezském kraji, svědčí fakt, že se závěrečného dne zúčastnil také Lukáš Curylo, první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. Přítomní však byli rovněž místostarostové Frenštátu pod Radhoštěm Jiří Unruh a Pavel Mička.

„Jsem nesmírně rád, že Moravskoslezský kraj je generálním partnerem této krásné akce, protože připomínat si historii a kulturu je asi to nejdůležitější, co každý národ potřebuje,“ řekl Lukáš Curylo.

Každopádně bohatý program ve frenštátském domě kultury nabídl pestré hudební menu, kterému vévodila vokální formace Skety. Ta hned od úvodní skladby si zcela přirozeně přitáhla publikum na svou stranu, protože třaskavým vokálním songům této party se odolat zkrátka nedalo. Nicméně příchozí podléhali rádi. A to zejména díky tomu, že si uvědomovali, co všechno lze dokázat hlasem. Pro Skety však hlasové limity neexistují. Tohle kouzlení vynikalo jednak při sólových výkonech jednotlivých členů, tak při společných vokálech.

Zaujala ovšem i určitá teatrálnost, jež dokázala vystoupení odlehčit, a tak ani nepřekvapilo, že se v songu „Dejbuch“ vycházející z písně „Dej bůh štěstí“ objevila vkusná rapová vložka. I ta patří do repertoáru této pražské šestice

„To, co působilo na nás z publika, bylo báječné. Jsem moc rád, že nás návštěvníci této převážně folklorní akce přijali a vzali za své. Jsem z toho nadšený,“ řekl za Skety Petr Wajsar.

Vokální ekvilibristika tohoto souboru se ovšem projevila také při závěrečném hudebním příspěvku letošního Souznění. Koledu „Pásli ovce Valaši“ si přitom se Sketami zahrál a zapíval soubor Valašský vojvoda a bylo to naprosto důstojné vyvrcholení dvacátého ročníku mezinárodního festivalu adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel.

Valašský Vojvoda však přispěl také skladbami z vlastního repertoáru, přičemž přítomní si hudebně pochutnali na jejich písních „Jozef, muj kochany, Jozef“ a svátečně laděné „Vánoční rondo“. Ředitel festivalu Zdeněk Tofel při té příležitosti zároveň zmínil, že vyšla reedice CD Valašského Vojvody s názvem „Koleda je ve Vánoce“.   

Během Galakoncertu, který moderovala půvabná Anna Bangoura, byl rovněž udělen titul Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje. Tímto prestižním titulem se tak nyní mohou pyšnit: Štefan Kanaloš (obor dřevo – zpracování dlabáním), František Raška (obor textil – zpracování textilního odpadu) a Milada Pohanková (obor tradiční poživatina – pečení hnětek).

Ruční mistrovskou hru ovšem předvedl také čínský soubor School of Music Shanghai University, jehož procítěná tvorba má nejblíže k etnické hudbě. Šestice pohledných dívek spoléhá jen na své instrumentální výkony, nicméně v tomto případě slova nebyla důležitá. Mluvila hudba. A byla to naprosto unikátní a tak nějak očišťující řeč.

Naléhavost jejich skladeb je zvýrazněna tím, že asijské muzikantky hrají na tradiční hudební nástroje, jako například erhu (dvoustrunné čínské housle, jež se drží vertikálně), bambusovou flétnu, pipu (strunný nástroj podobný loutně) nebo guzheng (známý také jako čínská citera). Sympatické hudebnice zaujaly publikum natolik, že musely přidávat.

„Všechno v rámci této akce bylo moc dobré, od jídla, pití až po celou atmosféru festivalu. Byli jsme už na vícero akcí v České republice, ale tahle je naprosto jedinečná. Jsme moc spokojení,“ řekla krátce po vystoupení Shen Beiyi, hrající na liuqin, loutnu a třístrunnou kytaru

Festival Souznění se výrazně činí také v charitativní oblasti, a proto během čtyř dnů probíhala ve spolupráci s Charitou Frenštát pod Radhoštěm sbírka, v rámci které festivaloví návštěvníci přispěli částkou 30 800 korun. Další finance, a to 2579 korun, získali skauti z Kozlovic, kteří napekli a následně prodávali domácí perníčky. Navíc finanční dary, a to dvakrát po 10 000 Kč, věnovala firma Ferrit ze Starého Města. Vybrané peníze poputují Kateřině Janečkové (na pořízení odlehčeného mechanického vozíčku) a Jiřímu Videckému (na pořízení speciální didaktické pomůcky – naslouchadla).

Dále během Galakoncertu vystoupili  Johnny Kay, Věžní hudba, do folklorních luhů a hájů slovenského Horehroní přítomné pozval folklorní soubor Heľpan, cimbálová muzika Ohnica zase připomněla písňový a taneční repertoár z uherskohradišťského Dolňácka a folklorní skupina Pohronci nechala nahlédnout do folklorních krás slovenského Pohroní, přičemž důraz kladla na neopakovatelný zvuk fujary.

Zároveň se všichni uvedení, včetně zmíněného čínského souboru a valašského souboru písní a tanců Sedmikvítek, komorního sboru Nyklband a Sboreček při ZŠ Trojanovice, představili už během odpoledního Setkání s lidovými tvůrci a uměleckými řemesly, jež potěšilo každého, komu srdce tluče v rytmu kreativity. Zakoupit tak bylo možné slaměné ozdoby, šité vánoční dekorace, oděvní doplňky ze dřeva a kůže a další zajímavé artefakty.

„Na Souznění chodím už čtvrtým rokem. Všímám si, že lidé jsou rádi, když vidí mé výrobky a těší je, že se ještě někdo tomuto odvětví věnuje. Já jsem spokojený,“ sdělil Pavel Orlík, který nabízel nádherné vyřezávané betlémy.

Naprostou samozřejmostí pak bylo, že milovníky dobrého jídla a pití potěšilo, že v nabídce figurovaly kozí sýry z ekofarmy, domácí marmelády, kvalitní moravské víno, sladké bramborové šišky nebo halušky se slaninou z Horehroní.  

Důležité je také zmínit, že nedělní program Souznění začal už dopoledne v kostele Panny Marie Královny v Ostravě-Mariánských Horách, kde proběhla svatá mše, jejíž součástí byl doprovodný zpěv pěveckého sboru Cantamus pod vedením sbormistra Jiřího Tesarčíka. Cantamus navíc ihned po mši představil třicetiminutové koncertní pásmo sváteční sborové tvorby.   

Fotografie: Werner Ullmann

Read More
26
Prosinec
2018

Souznění 2018 – Den 3: Kozlovice

Sobota 15. 12. 2018 – Kozlovice

Stále stejně, a přece jinak. I tak můžeme ve zkratce okomentovat třetí festivalový den Souznění, který sice vychází z osvědčeného modelu, přesto vždy nabídne něco navíc. Něco, co je natolik inspirující a lákavé, že přivábí do malebných Kozlovic v Beskydech nejen místní, ale i řadu obyvatel z okolních měst. Ti všichni totiž vědí, že sváteční atmosféra, jež během celého dne na různých místech v této obci panuje, je zcela jedinečná a nezapomenutelná. Což se týká jak dopoledního, tak odpoledního programu.

Jak už bývá dobrým zvykem, lákadel bylo více než jen ta hudební. Návštěvníci totiž mohli například ochutnat také speciality domácí a zahraničí kuchyně. Velké fronty se tvořily třeba u stánku, kde své dobroty připravovali zástupci folklorního souboru HEĽPAN.

„Naše specialita se nazývá gráple a k jejich výrobě používáme polohrubou mouku, zkyslé mléko, sodu, máslo, práškový cukr a trochu citronu. To vše se smíchá, a pak se to smaží na oleji a následně posype cukrem a vanilkou,“ popsala Maria Vilimová s tím, že dále v jejich menu figurovaly trhané halušky.

Nutno zdůraznit, že folklorní soubor HEĽPAN zaujal i hudební produkcí. Ostatně ne náhodou byl Horehronský vícehlasý zpěv zapsán na Reprezentativní seznam UNESCO nemateriálního kulturního dědictví Slovenska.

„Cítíme se tu výborně, líbí se nám, že jsou si tu všichni blízcí. Atmosféra je vynikající,“ podotkla za soubor Maria Kemková. „A když to všechno dáme dohromady, tak zjistíme, že tento festival spojuje to, co politici rozdělili,“ doplnil ji Jan Janko.

Své umění prokazovali také lidoví řemeslníci. Proud kreativity tryskal opravdu různými směry, a tak ke koupi byly například ručně vyrobené šperky, ratanové košíky či háčkované dečky. Navíc někteří z tvůrců své výrobky na místě přímo vytvářeli nebo alespoň dolaďovali.  

Velkou festivalovou premiéru si odbyla cimbálová muzika OHNICA, jež zpracovává a interpretuje převážně písňový a taneční repertoár z uherskohradišťského Dolňácka. Zazněly však rovněž adventní skladby ze starých kancionálů.  

„Absolvovali jsme totiž zatím jen dva vánoční či adventní festivaly, jeden v Polsku a druhý na Slovensku. V Česku tak máme premiéru,“ vysvětlil za cimbálovou muziku OHNICA Jan Káčer a doplnil: „Je tady příjemně, přijde mi, že návštěvníci jsou jako jedna velká rodina. Myslím si, že si lidé přijdou na své ve všech ohledech, ať už díky dobré muzice, ale také dobrému jídlu a pití.“

Folklorní skupina POHRONCI naopak nechala nahlédnout do folklorních zvyků ze slovenského regionu Pohroní, přičemž její prezentace, v níž nechybělo ani mluvené slovo, se opírala o fujary, heligonku, gajdy a píšťaly.

„Jsme rádi, že jsme se dostali na tento festival. Dneska bylo vše vynikající a byla tu dobrá atmosféra,“ sdělila své dojmy Veronika Bodnáriková, zpěvačka z této folklorní skupiny.   

Naprosto odlišný šálek hudební kávy pak servíroval čínský soubor School of Music Shanghai University, jehož tvorba má nejblíže k poetické etnické hudbě. Šestice sympatických dívek se soustředila výhradně na instrumentální písně a umožnila příchozím ochutnat lyrické skladby o lásce či přírodě, ale zaujala také působivou verzí známé lidové písně „Ach synku, synku“.  

Výrazným písmem se do festivalového dění zapsal i charismatický zpěvák JOŽKA ČERNÝ, který vystoupil společně s cimbálovou muzikou GRACIA v kostele sv. Michaela a sv. Barbory. A splnil to, co dopředu avizoval. S naprostou suverenitou zazpíval řadu moravských lidových písní, čímž potěšil své příznivce v zaplněném kostele.    

O další pestré pěvecké a hudební příspěvky se postarali tito vystupující: VALAŠSKÝ VOJVODA, DECHOVÁ HUDBA KOZLOVICE, PĚVECKÝ SBOR ZŠ KOZLOVICE, dětský folklorní soubor VALÁŠEK,  SPV KOZLOVICE, klavírní a klávesová škola Lenky Lepíkové a sbor CANTAMUS.

Navíc v kamenné pivnici Valašského pivovaru vyhrávala cimbálová muzika KONOPJAN. A jako obvykle v muzeu Obecné školy, jež se nachází v areálu Fojtství, probíhal den otevřených dveří. Mnozí senioři tak této možnosti využili k tomu, že svým vnukům ukázali a vysvětlili, za jakých podmínek probíhala výuka v minulosti. I to bylo přínosné a obohacující.  

Celý den plynul tak nějak přirozeně a zcela uvolněně. A když zazněla závěrečná píseň večera, mnozí ani nevěřili, že už je konec a že celý program už uběhl. Opět se tak díky Souznění potvrdilo, že není nutné lpět na čase a že jsou důležitější věci a hodnoty.

Read More
26
Prosinec
2018

Souznění 2018 – Den 2: Kunčice pod Ondřejníkem

Pátek 14. 12. 2018 – sál restaurace Huťařství v Kunčicích pod Onřejníkem

Kola žánrové pestrosti, která je pro festival Souznění charakteristická, se naplno roztočila také v Kunčicích pod Ondřejníkem. Sál restaurace Huťařství patřil skupině Fleret se zpěvačkou Zuzanou Šulákovou a také cimbálové muzice Ondřejníček, jež se představila jako velmi sympatický předskokan.

„Myslím si, že to byla velmi vydařená akce s úžasnou atmosférou. Po dlouhé době jsme vyprodali sál a všichni byli spokojeni. Máme příjemnou předvánoční náladu,“ zhodnotila druhý den Souznění Michaela Šebelová, starostka Kunčic pod Ondřejníkem. 

Mladá cimbálová muzika Ondřejníček vnesla mezi přítomné sváteční náladu díky valašským a kunčickým písním a také koledám. Kromě oblíbené „Pásli ovce Valaši“ zahrála méně známé koledy. Velice mile působil mix určitého respektu před plným hledištěm s dětskou radostí a roztomilostí.

„Hrálo se nám velmi dobře, bylo tady domácí publikum, které nás pěkně přijalo, i když jsem si všimla, že nepřišli pouze místní. Snažili jsme se zahrát a zazpívat nejlépe, jak jsme mohli, a myslím si, že se nám to povedlo. Pozitivní energie přešla z diváků i na nás, hrálo se nám super. Jsme rádi, že můžeme na Souznění vystoupit s písničkami, které máme rádi,“ uvedla po vystoupení Kateřina Niklová, vedoucí cimbálové muziky Ondřejníček. 

Fleret následně potvrdil, že je kapelou, která umí za každé situace předvést prvotřídní výkon. I kdyby měla hrát pro jednoho člověka, sto lidí nebo tisícové davy. Jednoduše to umí.

Kapelník Zdeněk Hrachový se projevil jako zkušený frontman a znamenitý zpěvák i moderátor, hned od úvodu dokázal zapojit také publikum. Srdečný projev zpěvačky Zuzany Šulákové (téměř si nevšimnete, že na pódiu není její maminka Jarmila) umí pohladit oproti jisté bigbítové říznosti, jež je pro dvorní kapelu Valašského království typická.    

Kromě songů, které se daly očekávat („Zafúkané“, „Kdyby byla Morava“, „Beskyde, Beskyde“, „Vizovice“ atd.), zařadil Fleret do programu dvě písně z repertoáru souboru Valašský vojvoda z Kozlovic. Přitom tu druhou „Tak sem sobě“ si dokonce na pódiu zazpíval se skupinou také Zdeněk Tofel, ředitel festivalu Souznění. 

Fleret je jednou z mála kapel, která na mezinárodním festivalu adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel vystupovala už podruhé. Byl to velmi rozmanitý více než dvouhodinový set, jehož součástí byla uvolněná nálada až skotačivost, s repertoárem od akustických balad až k rockové hutnosti. Výrazně se projevila houslová kreativita Stanislava Bartošíka podpořená skvělou kapelou s výborným zvukem Petra Frýdeckého. Došlo i na dojemnou chvilku, když Zuzana Šuláková posílala píseň do nebe pro svou maminku Jarmilu. 

V závěru zazněla směs koled a vánočních písní, které dostaly slušivý country kabát. To už zpívali všichni návštěvníci, což bylo přirozeným vyvrcholením druhého festivalového dne.    

„Bylo to skvělé, naprostá pohodička se svátečně vyzdobeným sálem, výborným zvukem, fantastickým publikem a vynikajícími pozornými pořadateli. Co více si přát. Takhle nějak si představuji Vánoce na Valašsku,“ rozplýval se po koncertě Zdeněk Hrachový. 

Zkrátka nebyl to od Fleretu a Zuzany Šulákové jen profesionální výkon, což se bere tak nějak jako samozřejmost, ale i kupa dárků opentlených vřelostí a štědrostí. Což je bonus, který se počítá.

Fotografie: Werner Ullmann

Read More
26
Prosinec
2018

Souznění 2018 – Den 1: Frýdek-Místek

Čtvrtek 13. 12. 2018 – kostel sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku

Už před samotným vystoupením Patricia Janečková v rozhovoru řekla, že úvodní koncert dvacátého ročníku mezinárodního festivalu adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel Souznění bude výjimečný. A měla pravdu.

Ostatně když se na jednom místě a ve stejném čase setkají naprosto jedineční hudebníci, musí být výsledkem výhradně hudební pastva pro uši. A přesně tak to vypadalo ve zcela zaplněném kostele sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku. V publiku přitom bylo možné spatřit jak žáky ze základních škol, tak třeba seniory. I to je poznatek, který můžeme Souznění připočíst k dobru – prolínaní generací.

O úvod se postaral komorní soubor Barocco sempre giovane, který byl založen v roce 2004 a specializuje se na interpretaci skladeb vrcholného baroka. Tito špičkoví muzikanti v čele s houslistkou Ivou Kramperovou navodili v kostele atmosféru rozjímání. Přítomní doslova jak přikovaní sledovali, jak poutavě jim soubor servíruje decentní i rychlejší pasáže skladby „Sinfonia Spirituosa D dur pro trubku, smyčce a basso continuo TWV 44:1“ od Georga Philippa Telemanna. A nepochybně i ten pomyslný špendlík by byl slyšet, jak byli všichni návštěvníci soustředění.

Jak se dalo očekávat, výrazně na sebe upozornila také noblesní sopranistka Patricia Janečková. Její hlas působil na přítomné jako magnet. V tomto případě se výstižnější slovo uvést nedá.  

„Z dnešního adventního koncertu jsem nadšená, nádherná akustika kostela sv. Jana a Pavla, vynikající kolegové a orchestr Barocco sempre giovane. Velice si vážím toho, že jsem byla oslovena a moc se těším na další spolupráci,“ sdělila po svém vystoupení sympatická Patricia Janečková, kterou znamenitě podporoval také hráč na trubku Marek Zvolánek.  

Symbióza mezi zpěvačkou a orchestrem evokovala plavbu na společné vlně s prvky určité procítěnosti i nezkrotnosti. A v tom hlavně spočívala krása jejich spolupráce.  

Dále v programu zazněly skladby Johanna Sebastiana Bacha, Giuseppeho Torelliho, Georga Fridricha Händela, Antonia Vivaldiho nebo Arthura Vincenta Louriého.

A právě v té posledně uvedené s názvem „Concerto da camera pro housle a smyčcový orchestr“ excelovala houslistka Hana Kotková.  

„Velmi jsem si vystoupení užívala. Hrála jsem skladbu, která se hraje málo a která možná i byla pro publikum těžká, aby ji pochopilo. Přesto si myslím, že stálo za to ji předvést a že přispěla k té krásné vánoční atmosféře,“ řekla absolventka ostravské konzervatoře.

Na první pohled to může vypadat, že když Hana Kotková hraje na housle, tak je pouze hladí. Nesměle, ale o to vášnivěji. Poklidně, ale nikoliv odpočinkově. Teskně a současně dramaticky. Každopádně její prezentace je mnohobarevná, přičemž je nutné vyzdvihnout, že její hudební příběhy jsou nadmíru silné. Vůbec tak nepřekvapilo, že její houslové kouzlení dokonce dokázalo roztočit i velký křišťálový lustr, který je jednou z dominant tohoto svatostánku. Zdánlivě nemožné, přesto se stalo.        

Byl to zkrátka večer, na který se nezapomíná. Několikaminutové ovace pro všechny účinkující po zaznění posledního tónu jsou toho pádným důkazem. První den letošního Souznění začal velkolepě. Ti, co přišli, mají na co vzpomínat.

Záznam koncertu odvysílá Český rozhlas 3 stanice Vltava ve středu 26. prosince 2018 od 12 hodin.

Read More
06
Prosinec
2018

Pro bramborový salát bych i duši vypustila, říká Patricia Janečková, která zkrášlí program letošního Souznění

Noblesní zpěvačka Patricia Janečková bude jednou z hvězd letošního festivalu Souznění. V následujícím rozhovoru tato půvabná vokalistka z Ostravy prozrazuje, proč koncert ve Frýdku-Místku, který se uskuteční 13. prosince v kostele svatého Jana a Pavla, považuje za jedinečný. Zároveň se také dočtete, jak obvykle Patricia Janečková tráví vánoční svátky a co chystá na příští rok.

 

V rámci festivalu Souznění vystoupíte v naprosto jedinečné společnosti, a to se světově uznávanou houslistkou Hanou Kotkovou a znamenitým komorním souborem Barocco sempre giovane. Proč by hudební fajnšmekři měli tento koncert navštívit. Na co byste je nalákala?

Program vánočního koncertu ve Frýdku-Místku je sestaven velmi promyšleně a bude opravdu výjimečný. V mém podání zazní například Bachova kantáta „Jauchzet Gott in allen Landen“ nebo Vivaldiho „Gloria Patri“ pro soprán, housle a continuo. S Hanou Kotkovou, se souborem Barocco sempre giovane a s dirigentem Josefem Krečmerem se setkám poprvé a na spolupráci se opravdu těším. Věřím, že zvláštní atmosféra koncertu bude umocněna i tím, že koncert zaznamená Český rozhlas, a pro všechny milovníky krásné hudby ho odvysílá ve vánočním čase, a to 25. prosince od 12 do13 hodin, stanice Vltava.

 

Koncert ve Frýdku-Místku se uskuteční v kostele svatého Jana a Pavla. Zpíváte ráda v kostelích? V čem spatřujete největší rozdíl ve zpívání v divadlech, koncertních síních a kostelích? Vnímáte v kostelích jinou atmosféru i to, že se jedná o sakrální stavby?  

Sakrální stavby mají v naprosté většině skvělou akustiku a není náhodou, že jsou stále více vyhledávány coby koncertní místa, a že velká většina záznamů této hudby se pořizuje právě tam. Navíc díla tohoto zaměření byla zpravidla komponována přímo pro chrámové provedení. A já jsem vždy vděčná za příležitost si v těchto prostorách zazpívat. Nepopsatelný duchovní rozměr kostelů bezesporu ovlivňuje jak interprety, tak i publikum.

 

Festival Souznění mimo jiné představuje adventní a vánoční zvyky. Jak jste na tom s vánočními zvyky?

Vánoce prožívám vždy s nejbližší rodinou. Říká se „svátky pohody a míru“, ale jako všude jinde i u nás vládne předvánoční shon. Nejhorší je vánoční úklid. Ale po tom všem přijde krásný večer plný radosti a lásky. Nikdy jsme nějak obzvlášť zvyky nedodržovali. Žádná šupina pod talířem, ani rozkrajování jablíčka, žádné lití olova ani skořápkové lodičky. Zkrátka jen koledy, perníčky a bramborový salát, pro který bych i duši vypustila.

 

Přibližně rok už také vystupujete v Národním divadle moravskoslezském v roli Julie v muzikálu Romeo a Julie. V čem vidíte největší plus této role pro vaši pěveckou kariéru?

Role Julie mě velmi obohatila a posunula hlavně herecky. Do té doby jsem s herectvím neměla skoro žádnou zkušenost. Musela jsem se do Julie vcítit a pochopit ji. Uvědomit si, co pro mě znamená láska, souznít s Romeem, být s ním jedno tělo, jedna duše. Pracovali jsme velmi intenzivně, s kolegy jsme zkoušeli nejen v divadle, ale i ve volném čase. Naučila jsem se zpívat muzikálově, používat více hrudní rejstřík.

Další herecké zkušenosti získávám i v Moravském divadle Olomouc, kde hostuji v činoherním souboru. Jednak ve vesnickém dramatu „Boží mlýny“ od Jana Vrby, a teď nově zkoušíme známý český muzikál „Starci na chmelu“, který bude mít premiéru 25. ledna.

 

V roce 2014 jste se stala absolutní vítězkou celosvětové pěvecké soutěže Concorso Internazionale „Musica Sacra“ v Římě. Jak moc bylo toto vítězství důležité pro vaši pěveckou dráhu?

Každý podobný úspěch, zejména na mezinárodní úrovni, znamená pro interpreta určitý kvalitativní předěl – záleží samozřejmě na okolnostech, ale také na štěstí. Já jsem na základě vítězství v Římě získala například stáž na letních pěveckých kurzech v italském Arezzu nebo pozvání k účinkování na mezinárodním festivalu Terras Sem Sombra v Portugalsku. A samozřejmě s tím souvisí mezinárodní publicita a nové profesionální kontakty.

 

Z minulosti zpátky do přítomnosti. Když se ohlédnete za letošním rokem a rekapitulujete, co byste zdůraznila?

V první řadě jsem ráda, že jsem splnila své studijní povinnosti a na podzim nastoupila do druhého ročníku na Ostravské univerzitě, kde studuji operní zpěv pod vedením Evy Dřízgové-Jirušové. Významným byl pro mne po letech opakovaný návrat do Říma, kde jsem se úspěšně zúčastnila velmi náročného konkurzu na roli Gildy v připravované filmové verzi Verdiho opery Rigoletto. Projekt by se měl realizovat v příštím roce. Pokud jde o koncertní činnost, mám za sebou řadu pro mě velmi obohacujících a podnětných koncertních a festivalových vystoupení, jako například v Rudolfinu s orchestrem FOK, na Talentinu Zlín, na slovenském festivalu Pro musica nostra, dále můj první recitál s klavíristou Michalem Bártou ve Zlaté koruně v rámci Letního festivalu Jihočeské filharmonie, zahajovací koncert sezony Janáčkovy filharmonie Ostrava a také účinkování s Filharmonií Bohuslava Martinů a s barokním souborem Collegium Marianum.

 

A na co se může těšit vaše publikum v nadcházejícím roce?

Právě se připravuji na dva novoroční galakoncerty, které mě čekají na přelomu roku v Poznani s Poznaňskou filharmonií pod taktovkou renomovaného dirigenta Łukasze Borowicze, na které se moc těším. Bude pokračovat moje spolupráce s Janáčkovou filharmonií Ostrava, tentokrát na cyklu koncertů „Filmové melodie“. Opětovně jsem byla oslovena ředitelem Lednicko-Valtického hudebního festivalu, kde vystoupím s ansámblem Collegium Marianum a s orchestrem Barocco sempre gioavane. Na podzim mě čeká rovněž koncert v Pražském kostele sv. Šimona a Judy „Stará hudba ve FOK. V Národním divadle moravskoslezském – Divadle Jiřího Myrona zůstává v repertoáru úspěšný muzikál „Romeo a Julie“ a v květnu 2019 bude mít premiéru opera „Così fan tutte“, ve které ztvárním roli Despiny. V jednání je současné době i několik zahraničních vystoupení a samozřejmě, jak jsem již zmínila, v Římě bych měla natáčet filmovou verzi opery Rigoletto.

 

Patříte k těm, kteří si dávají novoroční předsevzetí? A jaké by bylo vaše přání do příštího roku jak pro sebe, tak pro ostatní lidi?

Novoroční předsevzetí si dávám, ale tajně, jen tak pro sebe. A pak se taky sama buď pochválím, nebo pokárám. (smích) Sobě bych přála, aby mě potkávaly samé zajímavé hudební výzvy a hudbymilovnému publiku spoustu zážitků s krásnou hudbou.

 

Read More
06
Prosinec
2018

Festival Souznění pomáhá tam, kde je potřeba

Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel SOUZNĚNÍ 2018 ve spolupráci s Charitou Frenštát pod Radhoštěm pořádá finanční sbírku pro: Jiříka Videckého a Kateřinu Janečkovou.

 

Příběh Jiříka Videckého:

Dobrý den, jmenuji se Daniela a jsem máma sedmiletého Jiříka Videckého z Frenštátu pod Radhoštěm. Letos Jiřík začal navštěvovat první třídu Základní školy a Mateřské školy Motýlek pro žáky s více vadami. Jiřík je od narození hendikepován, narodil se totiž s mentální retardací s poruchou autistického spektra, poruchu sluchu, zraku a problémy s verbální komunikaci. Proto pro komunikaci používá především nonverbální prvky, jako jsou gesta a obrázky.

Jiřík neumí tak jako my správným způsobem vyhodnocovat informace. Často nedokáže rozlišit podstatný podnět od bezvýznamného. Je pro něj pak velmi obtížné najít způsob jak se orientovat v sobě samém a okolním světě, a k tomu ještě adekvátně vyjádřit své pocity. Samotný autismus není možné zcela vyléčit, ale pomocí včasné intenzivní terapie lze zlepšit Jiříkovy sociální a komunikační dovednosti.

 V tom mu pomáhají různé kompenzační pomůcky. Pro kompenzaci sluchového postižení Jiřík používá  moderní digitální naslouchátko, ale pro zlepšení kontaktu s okolím potřebuje elektronický vizuální displej, který ve spojení s příslušným programovým vybavením dokáže motivovat a učit. Budeme Vám s Jiříkem vděční za jakoukoliv peněžitou částku, kterou použijeme k pořízení tohoto dotykového zařízení.

S díky Daniela a Jiřík Videčtí      

 

Příběh Kateřiny Janečkové:

Dobrý den, jmenuji se Kateřina Janečková a letos jsem oslavila 41. narozeniny. Na invalidní vozík jsem upoutána od svých 15 – ti let. V 10 letech jsem onemocněla chorobou zvanou „systémový lupus“, který je závažným autoimunitním onemocněním. V té době jsme byly touto nemocí postiženy pouze dvě z celého tehdejšího Československa. Díky tomuto onemocnění jsem se po prázdninách v roce 1988 nemohla vrátit zpět do školních lavic, za svými spolužáky a kamarády a najednou mi skončil můj bezstarostný život.

Bydlím v bytě společně s rodiči, kteří se o mě celou dobu starají a věnují mi veškerý svůj čas, lásku a starostlivost. Na svém velkém elektrickém vozíku ráda jezdím mezi lidi, dětem rozdávám sladkosti, babičkám z domova důchodců pomáhám s nákupy. Velmi ráda maluji a vyrábím  podtácky a záložky do knih. V bytě mám vše přizpůsobeno tak, abych se mohla pohybovat samostatně na mechanickém vozíčku. Bohužel můj zdravotní stav se začíná zhoršovat a mé omezené fyzické síly mi již nestačí k tomu, abych se na svém robustním mechanickém vozíčku mohla pohybovat v bytě samostatně. Byla bych velmi ráda, kdybych si mohla s Vašim přispěním pořídit na míru vyrobený odlehčený mechanický vozíček.

Budu Vám vděčná za jakoukoli částku, která bude použita na pořízení nového vozíčku.

Mockrát děkuji Vaše Kateřina Janečková

Read More
10
Říjen
2018

Přípravy Souznění 2018 jsou v plném proudu

Julibejní 20. ročník mezinárodního festivalu adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel s názvem Souznění se uskuteční ve dnech od 13. do 16. prosince 2018. Festival se bude konat na tradičních místech, a to ve Frýdku-Místku, v Kunčicích pod Ondřejníkem, Ostravě-Mariánských horách, Kozlovicích a ve Frenštátě pod Radhoštěm. Speciálním hostem letošního ročníku bude čínský soubor Shanghai Xinyi Folk Chamber Orchestra a vystoupí i řada českých a slovenských souborů. Hlavní hvězdou nedělního programu ve Frenštátě pod Radhoštem bude acapella SKETY v čele se zpěvákem Ondřejem Rumlem. Pro více čerstvých novinek a infromací sledujte aktuální program nebo naše sociální sítě (Facebook a Instagram).

 

Read More
24
Prosinec
2017

PF 2018

 

 

Vánoční pohodu si můžete zpříjemnit záznamy koncertů z festivalu Souznění 2017 v pořadech Českého rozhlasu Ostrava:

DATUM ČAS POŘAD
22. a 29. 12. 2017 18:05 až 18:35 Ostravské folklórní kalendárium (Sestřih koncertů Souznění)
25. 12. 2017 18:00 až 19:00 Galakoncert Souznění (Sestřih z DK Frenštát pod Radhoštěm)
1. a 2. 1. 2018 18:00 až 18:30 Muzikanti hrajte (Sestřih koncertů Souznění)

 

Read More
18
Prosinec
2017

Ocenění „Mistr tradiční rukodělné výroby MSK“

V rámci závěrečného Galakoncertu festivalu Souznění předal 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Mgr. et Mgr. Lukáš Curylo dvě ocenění „Mistra tradiční rukodělné výroby MSK“. Profesní životopisy obou kandidátů na udělení tohoto ocenění naleznete níže.

 

Panu Pawlu Kufovi byl udělen titul „Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje“ obor uchované řemeslné tradice: dřevo – řezbářství

Pavel Kufa

Pan Kufa patří k nejvýznamnějším současným řezbářům na Těšínsku. S prvními lidovými řezbami se Pavel Kufa seznámil ve starých kalendářích, jež na Těšínsku vycházely a které si rád prohlížel. Na výstavě plastik Ondřeje Zogaty, řezbáře z obce Hrčava, kterou viděl v muzeu v Českém Těšíně, byl unešen jeho pracemi a figurkami horalů při práci. Stěžejní bylo pro něj osobní setkání v roce 1980 s řezbářem z Dolní Lomné Bronislavem Procnerem, jež mu předal své zkušenosti a znalosti a také v něm podnítil zájem o uměleckou tvorbu.

Pavel Kufa je řezbář samouk, sám začal zkusit vyřezávat v roce 1980. Zhotovuje figurální polychromované či jen mořené plastiky a reliéfy. Hlavním námětem jsou postavy horalů při práci, odpočinku i při zábavě, plné sugestivní hloubky výrazu. Dovede ve svých plastikách zpodobnit tíhu života na Jablunkovsku. Vytvořil si svůj osobitý styl, který je pro něj a jeho dílo tak charakteristický. Rád vyřezává také figurky muzikantů, které vyzařují radost a energii. Jako by jim autor vdechnul svým nožem život. Mezi oblíbené autorovy motivy patří také díla se sakrální tématikou (Pieta, Sv. Rodina, poutníci, evangelisté apod.). Pavel Kufa také oživil tradici vyřezávání betlémů na Jablunkovsku. Svůj první betlém vyřezal po roce 1989. Jeho betlémy můžeme označit za jakýsi vrchol řezbářského uplatnění Pavla Kufy. Ke své tvorbě používá lipové dřevo, většinu svého potřebného nářadí si vyrábí sám.

 

 

Panu Richardu Mlýnkovi byl udělen titul „Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje“ obor uchované řemeslné tradice:  klempířské a pokrývačské práce

Richard Mlýnek

Problematikou střech se pan Richard Mlýnek zabývá již několik desetiletí. Profese se mu stala koníčkem, který spočívá v uchování historie řemesel souvisejících se střechami, jako je klempíř, pokrývač nebo tesař. Z titulu své profese pokrývač se začal zajímat o historii krytin a všeho, co k tomu patří. Specializoval se na sanace historických střech, při kterých jsou nezbytné znalosti práce našich předků. V roce 1990 založil v Opavě pokrývačskou firmu, specializující se mimo jiné na opravy historických objektů. Při zaměření na historické střechy studuje krajové zvyklosti a při práci používá regionální materiál, hmoty, technologie a konstrukce. V roce 1992 založil novou firmu MLÝNEK- střešní krytiny s. r. o. z důvodu nedostatku prodejen specializujících se na střešní krytiny v okolí Opavy. Tato obchodní společnost se specializovala na prodej střešních krytin a jejich doplňků tuzemské i zahraniční výroby. V roce 2005 založil společnost MLÝNEK s. r. o. s rozšířenou činností o klempířské a pokrývačské práce. V současné době představuje přední společnost v tomto oboru na celém území ČR, která se může pochlubit řadou rekonstrukcí střech, např. Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře – památka UNESCO, hradu Bouzova, Valašského dvoru v Kutné Hoře – národní kulturní památka, Bílého zámku v Hradci nad Moravicí, zámku ve Velkých Losinách, zámku v Liptovském Mikuláši a mnoha dalších historických i moderních objektů. Dovednost, znalost, praktická realizace tradiční technologie i snaha o její uchování, jsou hlavními znaky jeho práce.

 

Gratulujeme!

Read More
  • Nejnovější příspěvky

    Souznění 2018 – Den 4: Ostrava & Frenštát pod Radhoštěm

    26.12.2018
    Neděle 16. 12. 2018 – Frenštát pod Radhoštěm, Ostrava O tom, že festival Souznění je důležitou součástí kulturně-společenského života nejen v Moravskoslezském kraji, svědčí fakt, že se závěrečného dne zúčastnil také Lukáš Curylo, první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. Přítomní však byli rovněž místostarostové Frenštátu pod Radhoštěm Jiří Unruh a Pavel Mička. „Jsem nesmírně rád, že Moravskoslezský […]

    Souznění 2018 – Den 3: Kozlovice

    26.12.2018
    Sobota 15. 12. 2018 – Kozlovice Stále stejně, a přece jinak. I tak můžeme ve zkratce okomentovat třetí festivalový den Souznění, který sice vychází z osvědčeného modelu, přesto vždy nabídne něco navíc. Něco, co je natolik inspirující a lákavé, že přivábí do malebných Kozlovic v Beskydech nejen místní, ale i řadu obyvatel z okolních měst. Ti všichni totiž […]

    Souznění 2018 – Den 2: Kunčice pod Ondřejníkem

    26.12.2018
    Pátek 14. 12. 2018 – sál restaurace Huťařství v Kunčicích pod Onřejníkem Kola žánrové pestrosti, která je pro festival Souznění charakteristická, se naplno roztočila také v Kunčicích pod Ondřejníkem. Sál restaurace Huťařství patřil skupině Fleret se zpěvačkou Zuzanou Šulákovou a také cimbálové muzice Ondřejníček, jež se představila jako velmi sympatický předskokan. „Myslím si, že to byla […]

    Souznění 2018 – Den 1: Frýdek-Místek

    26.12.2018
    Čtvrtek 13. 12. 2018 – kostel sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku Už před samotným vystoupením Patricia Janečková v rozhovoru řekla, že úvodní koncert dvacátého ročníku mezinárodního festivalu adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel Souznění bude výjimečný. A měla pravdu. Ostatně když se na jednom místě a ve stejném čase setkají naprosto jedineční hudebníci, musí být […]

    PF 2018

    24.12.2017
  • Záštita na MF Souznění 2018:

    Biskup Ostravsko – opavské diecéze Mons. František Václav Lobkowicz, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Mgr. Lukáš Curylo, náměstek primátora statutárního města Ostrava Ing. Zbyněk Pražák, Ph.D., primátor statutárního města Frýdek-Místek Mgr. Michal Pobucký, DiS., starosta městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Mgr. Patrik Hujdus, starosta města Frenštát pod Radhoštěm Ing. Miroslav Halatin, starosta obce Kozlovice Ing. Miroslav Tofel a starostka obce Kunčice pod Ondřejníkem Mgr. Michaela Šebelová.

    Pořadatelem je hudební agentura Zdeny a SLPT Valašský vojvoda www.valasskyvojvoda.cz

    Spolupořadatelé: statutární město Frýdek-Místek, statutární město Ostrava, město Frenštát pod Radhoštěm, obec Kozlovice a obec Kunčice pod Ondřejníkem.