Odborná kritika označuje Hanu Kotkovou za vynikající pokračovatelku slavné české houslové tradice. Poprvé zazářila na českém hudebním nebi v roce 1997, kdy se stala nejúspěšnějším účastníkem Mezinárodní houslové soutěže Pražského jara ( získala 2. cenu, první nebyla udělena ). Absolventka ostravské konzervatoře ( u Vítězslava Kuzníka ) a pražské AMU ( u Josefa Vlacha, Jiřího Nováka a Ivana Štrause ) si své vzdělání doplňovala u věhlasných pedagogů Josefa Gingolda v americkém Greensboro či v Mezinárodní akademii Yehudi Menuhina ve švýcarském Gstaadu u Alberta Lysého. Hana Kotková žije trvale ve Švýcarsku a s touto zemí jsou také převážně spojeny její hudební aktivity. Pro švýcarskou televizi nahrála komplet houslových sonát Eugèna Ysaÿe , dávala mistrovské kurzy na Recontres musicales v Blonay a v Luganu se zúčastňuje festivalu Martha Argerich Project, kde účinkovala např. s Mikhailem Pletněvem
nebo Lilyí Zilberstein. Absolvovala rovněž celou řadu turné po Evropě ( Španělsko, Itálie, Francie, Anglie,
Dánsko, Švýcarsko, Česká republika a Slovensko ) i v USA po boku Yehudi Menuhina a Alberta Lysého a vystupuje na vlastních recitálech, nejčastěji s britským klavíristou Simonem Mulliganem.
Ve své rodné zemi se představila na významných festivalech ( Pražské jaro, Janáčkův máj v Ostravě, Dvořákův festival v Karlových Varech, Concentus Moraviae, Český Krumlov ad. ). Od roku 2000 pravidelně vystupuje na festivalu Ostravské dny, kde hrála houslové
koncerty soudobých autorů ( Feldman, Rihm, Francesconi ad. ). S velkým úspěchem uvedla Ligetiho Houslový koncert v newyorském Lincoln Center a v dubnu 2011 debutovala v newyorské Carnegie Hall. Důležitá byla její spolupráce na poli komorní hudby coby členka Smetanova tria spolu s klavíristkou Jitkou Čechovou a violoncellistou Janem Páleníčkem. Hana Kotková hraje na vzácné italské housle Gagliani z roku 1775 a na moderní nástroj, který pro ni zhotovil v roce 1996 známý pražský houslař Jan B. Špidlen.
Česká televize jí věnovala dokumentární film ( režie Jan Mudra, 2002 ).